Karlovjanky

Karlovjanky - amatérský ženský pěvecký soubor žen z Velkých Karlovic

Valaši se vyznačují poněkud odlišnou lidovou kulturou než sousední zemědělské oblasti, je to dáno valašským pasteveckým způsobem života. Vzhledem k velké rozloze obce a vrchařskému typu osídlení se vyvinuly svébytné písně, které se zpívají otevřenými hlasivkami, aby byly slyšet dodaleka. Jsou to hečené (písně při dožaté) a helekačky (popěvky kravařů). Naši předkové nám zanechali velké bohatství písniček, pomístních názvů, přísloví, pověstí, her, hádanek a jiného lidového umění. Do dnešních dnů se vypráví o vynikajících zpěvačkách a zpěvácích (např. Františka a Josef Kretíkovi, Anežka Křenková, Zdeňka a František Škarpichovi, Karla Kvintová, Jiřina Bolfová, Vlasta Chudějová). Vynikající zpěváci a odzemkáři byli Jan Stavinoha a Luboš Oravec.
Zpívalo se hodně doma, při práci a ty nejlepší zpěvačky byly najímány na zpěv hečených, kterými se ohlašoval konec žní. Stejně jako helekačky se nesly zpěvy od kopečku k hoře. V Karlovicích má ženský zpěv nepřerušenou tradici. Skupiny dobrých zpěvaček byly v Karlovicích vždy. Bohatí sedláci si je najímali na různé příležitosti, hlavně na dožatú.
Po válce se začaly zpěvačky scházet pod vedením Zdeňka Kašpara a s ním nacvičily první pásmo hečených, které zazpívaly v Rožnově pod Radhoštěm a měly úspěch. V dalších letech stála v čele ženského sboru Zdeňka Škarpichová. V roce 1978 převzala vedení Helena Mičkalová, která vedla Karlovjanky do roku 2009. Od tohoto roku vede sbor Jitka Ryplová.
Ministerstvo kultury zařadilo sbor Karlovjanky v roce 2008 do nehmotného karpatského dědictví Zlínského kraje. Dostaly se tak na úroveň poutního areálu na Velehradě, pralesa Razula, Jana Ámose Komenského, štípaných holubiček a co je nejzajímavější – i valašských frgálů.
O Karlovjankách se píše doslova: svérázný ženský pěvecký sbor z Velkých Karlovic vychází z nepřerušené tradice a udržuje hlavně tzv. helekačky a hečené, kterými se ohlašoval konec žní. Karlovjanky je dokáží podat tak, jak se kdysi zpívaly.
V současnosti je ve sboru 11 zpěvaček různých profesí a z různých karlovických údolí. Dříve, když se měly sesbírat na vystoupení, ujelo se jen po Karlovicích skoro třicet kilometrů, to ještě zpívaly ve sboru legendární sólistky Jiřina Bolfová z Noclehů, Vlasta Chudějová z Tísňav a Lidka Horáková z Jezerného. V současnosti jsou členkami sboru Bohumila Bučková, Anna Hatlapatková, Františka Chudějová, Jana Janštová, Jiřina Juračáková, Marie Jurečková, Jana Křenková, Lidka Kysučanová, Jitka Ryplová, Jana Štulerová a Marie Vašutová. Všechny spojuje láska k lidové písni a snaha o její uchování pro budoucí časy.
Kroje mají Karlovjanky původní, zděděné po příbuzných a známých. Mnoho se jich v Karlovicích nedochovalo, o to více si jich váží. Například trojbarevný modrotiskový fěrtoch už dnes není k sehnání, tisknou se jen dvoubarevné. A vyšívaný šátek na hlavu, tzv. „tibetka“ z jemné vlněné látky se nedá ničím nahradit. Tyto šátky jsou vyšívané květinovými vzory podle fantazie vyšívaček, každý kus je originál.
PhDr. Věra Kovářů (etnografka, zaměřená na lidovou architekturu a lidový tanec) kladně hodnotí krojovou úpravu Karlovjanek. Prohlásila, že se jim nedá nic vytknout, což o některých jiných souborech nelze říci.
Karlovjanky zpívaly několikrát ve Strážnici, na různých folklorních festivalech, v Polsku, Maďarsku, na Slovensku, ale hlavně doma a v okolí. Mívají kolem 20 vystoupení za rok, zpívají na vernisážích, na festivalech, na svatbách, v domovech seniorů apod. Zpívají pouze karlovské písně, mají jich v repertoáru přes stovku. Plní tak odkaz Heleny Mičkalové, která velmi dbala na čistotu podání, domácí původ písní, rozšířila vystoupení o lidová pořekadla, vyprávění a básničky lidové básnířky z Velkých Karlovic, paní Marie Chovanečkové.
Jan Rokyta, kamarád, redaktor Ostravského rozhlasu (1938 – 2012) uznával Karlovjanky jako nositelky autentického nestylizovaného projevu, natočil s nimi několik rozhlasových i televizních pořadů a CD V téj karlovskéj obci (2006).
V současné době Karlovjanky zkoušejí v budově obecního úřadu, který jim vychází vstříc a podporuje je. Přejme jim ještě hodně písniček a hodně spokojených diváků a posluchačů.

Jitka Ryplová

Dramaturgie a sestava: Helena Mičkalová
Hudební spolupráce a režie: Jan Rokyta
Mistr zvuku: Lubomír Výrek

Zpívají: „KARLOVJANKY" - ženská pěvecká skupina z Velkých Karlovic, umělecká vedoucí Helena Mičkalová, (2, 4-6, 9-11, 13-16, 18-20, 23-26, 28-31)

Předzpěvují: Jiřina Bolfová, Vlasta Chudějová, Ludmila Horáková, Marie Vašutová, Jana Křenková, Anna Koňaříková

Sólo zpěv: Jiřina Bolfová (4, 5), Ludmila Horáková (8, 21 ), Marie Jurečková (8)

Recitují a vyprávějí: Vlasta Chudějová (3, 7, 17), Ludmila Horáková (12, 22, 27)

Hudební improvisace a doprovody: Jan Rokyta - cimbál (1, 9, 10, 14, 15, 18, 20, 23, 25, 28, 31, 32), Pavel Rokyta - cimbálek (32)

Nahrávka vznikla v hudebním studiu ČESKÉHO ROZHLASU v OSTRAVĚ ve dnech 29. a 30. září 2006. CD je možno zakoupit v Informačním centru Velké Karlovice nebo na Obecním úřadě Velké Karlovice.

Oslava půlkulatého výročí souboru v roce 2019 na Zvonici Soláň