Škola na Soláni
Snad nejzajímavější je příběh "vysokého učení" na Solání. Než byla škola v roce 1895 otevřena, vyučoval tu po chalupách 11 let vysloužilý voják Josef Pavelka, který se naučil číst a psát na vojně u kanonýrů ve Vídni. Škola byla zpočátku jen výpomocná, patřící ke škole U kostela, a tak se tu vyučovalo tři dny v týdnu (pondělí, středa, pátek). Na nějaký čas se dokonce stalo, že pro nedostatek učitelů byla uzavřena nebo v ní přes zimu učil Josef Pavelka. Ten učil jen číst, psát, počítat a hlavně modlit se. Modlení mu prý zabralo polovinu výuky.
Později už se vyučovalo denně. Pro výuku sloužila místnost dřevěné Matyščákovy chalupy a že se jedná o školu, oznamoval jen napsaný nápis na dveřích. Místnost měla malá okna, nedoléhající dveře, strop z desek se širokými skulinami a děravou podlahou. V létě chodilo málo dětí, ale když v zimě přišlo až 70 žáků, museli sedět i na peci a na zemi kolem tabule a stolu. Za těchto podmínek, které ředitel Jiří Duda považoval za "neudržitelné, ba nebezpečné žactvu i učiteli", se na "exposituře" na Soláni vyučovalo 41 let. Výuka skončila v roce 1927, když Nový Hrozenkov otevřel novou školu v Bzovém.
Datum poslední aktualizace: 1. 4. 2021 12:13