Kříže a kapličky

Jistě nejvýznamnější církevní stavbou Karlovic je dřevěný kostel Panny Marie Sněžné, vystavený na půdorysu ve tvaru řeckého kříže. Další zajímavá památka, židovský hřbitov, se nachází u silnice na Soláň. Kromě těchto dvou památek je možno v Karlovicích a okolí nalézt množství menších, ale neméně zajímavých staveb jako jsou kříže, boží muka nebo kapličky. Ty vyrůstaly v krajině na památku šťastných i nešťastných událostí, jako projev díků za odvrácení neštěstí, epidemií, za uzdravení nebo k uctění mrtvých.

Zvonice hlasem svých zvonů ohlašovaly čas církevních úkonů, slavností, svátků, úmrtí, nebo také poplach při požáru. K jejich rozšíření došlo zejména po roce 1751, kdy Marie Terezie vydala ohňový patent, který jejich stavbu předpisoval, aby se mohlo "v tom ohňovým místě na zvon udeřit", vartýři noční "aby hned na zvon šturnovali, alarm dělali, když by oheň zpozorovali". Zvonice byly později přestavovány na kaple nebo zanikly, a tak se jich do dnešních dnů mnoho nedochovalo.

Postupem času se kříže a kapličky staly nedílnou součásti valašské krajiny. Dodnes nám ukazují nejen velkou zručnost řemeslníků, ale podávají především svědectví o trápení našich předků, o jejich víře, citu a osudech.

Alespoň některé z nich Vám chceme představit podrobněji: Boží muka ve středu obce (u Bukovjanů) - nacházejí se východně od kostela, naproti Bukovjanům, mezi dvěma mohutnými lipami. Byla postavena roku 1780 na památku úmrtí císařovny Marie Terezie, podle jiné, ústní verze je vystavěli evangelíci na paměť Tolerančního patentu. Jde o jedna z mála božích muk, která se v těchto krajích dochovala. Původní dřevěnou sošku Panny Marie věnovali podle farní kroniky Drozdi, "že nebylo pokoje při zátočině". Za soškou byl obrázek Panny Marie. Obojí se ztratilo, pravděpodobně v roce 1949. V současné době je ve výklenku umístěna soška porcelánová. Boží muka se nacházejí na nejmenší parcele v obci měří pouze 3 metry čtvereční.

Kaple na rozcestí Podťaté

na tomto rozcestí býval odedávna na stromě zavěšený železný zvon. Poté, co vichřice strom vyvrátila, opatřili karlovští farníci nový zvon z obavy, aby jim tato událost nepřinesla pohanu a posměch. V roce 1866 zde byla k poděkování za odvrácení cholery vystavěna kaple a zasvěcena svatým Cyrilu a Metoději. Byla opravena v roce 1931, věžička v roce 1962. Péčí strany lidové byl koupen nový zvon. Nápis na štítě k poctě slovanských věrozvěstů provedl roku 1963 akademický malíř Ilja Hartinger.

Kaple svaté Trojice v Jezerném

byla vystavěna Karlem Paigrem v letech 1870-73. V roce 1904 žádal farní úřad konzistoř o posvěcení kaple, aby v ní mohla být jednou v roce sloužena mše. Podmínkou konzistoře bylo připsání pozemku kapli, k čemuž došlo až roku 1907, žádosti bylo poté vyhověno a jedenkrát v roce, v oktávě po svátku svaté Trojice, mohla být mše sloužena. Původní zvon byl v roce 1917 zabaven ve prospěch armády a odvezen do Pešti. Nový zvon byl slavnostně pověšen roku 1923. Jeho další historie byla pohnutá. Jako většina zvonů byl zabaven pro potřeby 2. světové války a spolu s dalšími zvony z tohoto kraje byl odeslán do Ostravy k roztřídění. Tam se dostal také zvon ze Svárova u Uherského Hradiště, který byl zařazen mezi zvony staré a cenné. Protože dozorce sběrných surovin Antonín Vrzala ze Svárova pocházel, zvon ze Slovácka uschoval a nahradil jej zvonem z Jezerného. Ten pak, vybavený značkou a popisem neodpovídajícím skutečnému stáří a hodnotě, byl převezen k fotografování a natáčení zvuku do Prahy. Než na něj přišla řada, válka skončila a zvon se vrátil do Karlovic. A tak od roku 1945 vyzvání díky Antonínu Vrzalovi zvon svárovský i jezerňanský. Kaple v Jezerném tvoří významnou dominantu údolí, má šindelovou střechu s cibulovitou vížkou.

Kaple a kříž v Léskovém

nad bývalou tovární školou v Léskovém stoji u kaple kamenný kříž. Vypadá to, jako by stál na tomto místě odjakživa, ale pochází ze Soláně. Stával dříve před hospodou na Čartáku, než do něj uhodil blesk. Při pádu na zem se kříž rozbil a na jeho místo byl postaven křiž nový, železný. Původní křiž ležel dost dlouho bez povšimnutí, až nadlesní Adolf John jej dal roku 1884 převézt a po opravě postavit v Léskovém u dnešního Penzionu Pod Pralesem. Původní kaple, postavená roku 1878, byla zbořena po 2. světové válce a na jejím místě byla v roce 1946 vystavěna členy místního hasičského sboru kaple nová, zasvěcená sv. Floriánovi.

Kaple v Podťatém, Světlé

nachází se na kopečku u bývalého revíru a je dominantou horní části údolí Podťatého. Původně zde stávala dřevěná zvonice, která se ještě po 2. světové válce objevila ve filmu Portáši. Pro špatný stav byla zbořena a na jejím místě postavena nová, inspirovaná tvorbou architekta Jurkoviče, dokončená roku 1950. Zvon ve věžičce kaple, pořízený roku 1884, je zasvěcen Archandělu Michaelovi a svatému Janu Křtiteli a kaple samotná Panně Marii Růžencové.

Kaplička na Štrčkové

stojí při cestě z Javorníčku na místě s pěkným výhledem. Její oválný tvar je v Karlovicích výjimečný – takové kaple nejsou na Valašsku příliš k vidění. Prý ji postavil jakýsi Bukovjan jako poděkování za to, že se vrátil z 1. světové války. Ve vitrínce je soška Panny Marie, na levé straně kapličky stojí starý dřevený kříž. V roce 1999 byla kaple opravena bratry Sedlákovými z Jezerného.

Kamenný kříž u kostela

stojí u cesty před kostelem a byl postaven roku 1819. Je na něm vytesán nápis: "Aby Krista každý chwálil, lid karlowsky ten kříž stawil. Neb láska Boži proniká i bludné srdce hřizsnika." Tento nápis se velice líbil Petru Bezručovi, zejména oceňoval tvar "karlovský". Prohlásil, že učené hlavy si mohou přát místo "karlovský" správně česky "karlovický", ale "karlovský" patři do mluvy lidu. Proto máme Karlovské jezero, Karlovské muzeum a spoustu dalších "karlovských" názvů. Schválil nám to i Petr Bezruč.

Zvonice v Tísňavách

je celá dřevená, má původní tvar karlovských zvonic a je zasvěcena sv. Bartoloměji. Její zvon byl pořízen roku 1881. Nachází se u cesty pod bývalou školou (a penzionem pro důchodce).

Zvonice za Miloňovú

kdysi typická karlovská dřevěná zvonice stojí kousek od chalupy Karla Jurečky. Byla postavena Pavlem Tomkem a Michalem Jurečkou v roce 1928 a zvon do ní byl koupen od karlovského kostela. Vážil 25 kg a v roce 1940 byl zabaven pro válečné účely. Nový zvon získala zvonice až v roce 1962 z kaple na rozcestí Podťatém. Ve zvonici bývaly dříve obrazy Panny Marie a soluňských věrozvěstů, kterým je zvonice zasvěcena. Byly však zničeny vandaly. Na popud manželů Jurečkových byla zvonice opravena a v den svátku Cyrila a Metoděje 5. července 2012 byla vysvěcena P. Rastislavem Kršákem SVD.

Autoři textu: Vojtěch Bajer, Helena Mičkalová
Fota: pan Fišer

Pozn. Dvacet osm kaplí, křížů a zvonic z Velkých Karlovic a okolí je vyznačeno v mapce na vnitřní zadní straně obálky turistického průvodce VELKÉ KARLOVCE LIDÉ A KRAJINA, který je možno zakoupit v Informačním centru Velkých Karlovic.